Norma obecně definuje způsob provedení a požadavky na atmosférické korozní zkoušky. Atmosférické korozní zkoušky spočívají ve vystavení vzorků vlivu atmosférických podmínek na zkušebních stanicích a v pravidelné kontrole vzorků. Zkušební stanice by měly representovat určitý typ atmosférického prostředí, ve kterém budou materiály pravděpodobně používány. Korozní zkoušky v atmosférických podmínkách se provádějí za účelem: <ul> <li>získání údajů o korozní odolnosti kovů, slitin, kovových a jiných anorganických, ale i organických povlaků v atmosférických podmínkách <li>vyhodnocení vztahu mezi výsledky získanými v laboratorních a v atmosférických podmínkách <li>vyhodnocení typu koroze konkrétních kovů </ul> Je nezbytné charakterizovat klimatické podmínky zkušební stanice (teplota vzduchu, relativní vlhkost, množství srážek, intenzita a doba trvání slunečního záření, rychlost depozice nebo koncentrace SO2, a v přímořských lokalitách vzdušné salinity). Korozní agresivita stanice, tj. korozní působení prostředí, se charakterizuje hmotnostními úbytky standardních kovových vzorků (podle ČSN ISO 9226 Koroze kovů a slitin. Korozní agresivita atmosfér. Stanovení korozní rychlosti standardních vzorků pro určení korozní agresivity).